Smečka (5.)

1. ledna 2018 v 0:00 | raptor |  komiksy
Jak to dopadlo, když se "divnej" rozhodl uspořádat úplně první oslavu nového roku?
Ano, ať už je Raptor vynálezce kyborgem žijícím v obřím laboratorním komplexu, či zneuznaným konstruktérem, který se z neznámých důvodů tahá se smečkou, která pro něj vůbec nemá pochopení, v obou případech vešel do dějin.
 

Šťastné a veselé!

24. prosince 2017 v 0:01 | raptor |  komiksy
Tímto vám přeji, ať dnešní den prožijete v klidu a míru, a ať pod stromkem naleznete něco, co vás velmi potěší.
I raptor vynálezce se rozhodl obdarovat smečku. Zatím se jediný raptor odvážil se k balíčku přiblížit.

Zábavný svět dinosaurů (41. díl)

24. prosince 2017 v 0:00 | raptor |  komiksy
Napřed jsem tam chtěl nějakého dinosauřího ježíška, ale nepodařilo se mi pro něj vymyslet nějaké dobré jméno, tak jsem nakonec nakreslil dinosauřího Santu.
 


Zábavný svět dinosaurů (40. díl)

1. prosince 2017 v 0:00 | raptor |  komiksy
Tak začal prosinec, a nastává období, během kterého jsem schopen tolerovat některé koledy a jiné vánoční písničky vyhrávající na každém kroku.
Jak koledování probíhalo v druhohorách?
Smečka to brzo pozná na vlastní kůži. Ano, v tomto Zábavném světě dinosaurů se vyskytují siluety raptorů z mé jiné série komiksů - Smečka.
Další díl Zábavného světa dinosaurů si budete moct prohlédnout možná až o Vánocích, možná i dřív.


Raptorián (10.)

17. listopadu 2017 v 15:43 | raptor |  příběhy

Raptorián

Velossova mise
O pár dní později
Veloss se prodíral vegetací pokrývající zem na území Hvozdu. Už byl blízko. A pak je uviděl. Objekt Gargat nebyl sám. Vleklo se za ním velké množství postav. Některé držely v ruce kusy malých lesních zvířat, a jedly za chůze.
Stiskl tlačítko na svém komunikátoru. Krátká vibrace byla signálem, že Terr potvrdil příjem. "Vůdce, mám zajímavé zprávy. Je docela možné, že o tom dosud nevíte"
"O čem mluvíš?" zeptal se Terr
"Objekt Gargat není sám"
"Ano, je vybaven drony, o tom už vím. Myslíš snad něco jiného?"
"Ano, následuje ho asi tak dvacetičlenná skupina. Vypadá to na raptoriány, zakrslí a celí pernatí."
"Nevidím je, mohl bys na ně zamířit kameru?"
"Jistě"
"Zajímavé. Zatím je nech být. Tvůj cíl je dostat se dovnitř a nevypadá to, že by mohli způsobit nějaké problémy. I tak bude lepší, když tě nezpozorují."
"Rozumím." řekl Veloss a ukončil spojení.
Terra odpověď znepokojila. Zdálo se, že Veloss vrčel víc než obvykle. Pokusil se o spojení, a Veloss potvrdil příjem téměř okamžitě. "Ještě něco?"
"Chápeš, co jsem ti řekl?"
"Ano, provedu"
Terr si oddechl.
Z koruny stromu se ozvalo velmi hlasité volání nějakého zvířete. Prašní lovci se kolem sebe začali rozhlížet. Dívali se všemi směry, kromě jednoho. Nikdo se nedíval nahoru. Obloha nad pustinou nikdy neobsahovala létající tvory a drony Betehu byly tak tiché, že kdybyste se nedívali vzhůru, nikdy byste se o nich nedověděli, dokud by se jeden neporouchal a nezřítil na zem.
Veloss se zamyslel. Už několikrát viděl, jak dron přistává Objektu Gargat "na střeše"
O pár okamžiků později už přeskakoval mezi korunami stromů směrem ke Gargatu, který jen mírně převyšoval vrcholky. Po přistání na střechu se ozvalo kovové zadunění. Veloss začal prozkoumávat povrch a hledat nějaké dveře vedoucí dovnitř. Otvor na sebe nenechal dlouho čekat. Z výšky se snesl dron, a kus střechy se rozevřel. Veloss se několika skoky přesunul blíž, a podíval se dolů. Dron se právě vznášel nad dopravníkovým pásem a padaly z něj různé věci. Raptorián seskočil dolů, přelezl relativně nízké zábradlí, a rozhlédl se kolem sebe. Byl uvnitř Objektu Gargat. Kolem něj se nacházela podivná zařízení s písty. Písty se daly do pohybu, dopravníkový pás se rozjel, a z kotle, do kterého byl vsunut dronův náklad, začala potrubím téct zvláštní tekutina. Nacházel se teda uvnitř nějaké rozvodny, možná paliva.
Aktivoval komunikátor, a vibrace okamžitě potvrdila příjem.
"Jsem uvnitř"
Terr byl šokován. Obraz mluvil jasně. Veloss skutečně uspěl.
"Vidím… Záběry kamery vypadají velmi zajímavě. Rozhlédni se po místnosti, chci vidět víc!"
Veloss příkaz okamžitě vykonal. Na zdi se nacházel nápis.
"Používají naše písmo! Ale jazyk je odlišný. Sivekil: faibre, Sivekil: faibre… Nic mi to neříká. Pokračuj v průzkumu. Jestli narazíš na obyvatele, nedávej jim důvod k útoku. Končím."
Veloss vyšel z místnosti.
Paorsina probudilo hlasité dunění a otřesy. Zjistil, na něm je několik malých šedých zvířat, která vypadala jako zmenšenina Sauris. Jakmile se pohnul, tvorové se zděšeným syčením utekli do tmy. Paorsin si všiml, že na místech, kde byla tato zvířata, mírně krvácí. Byl vyčerpaný. Předchozí den pršelo, takže o vodu nemusel mít na krátkou dobu starosti, ale už několik dní nejedl.
Najednou z venku uslyšel hlasy. Rozuměl jim.
"Tato oblast se mi celkem líbí. Je tu hodně jídla"
"Prastarý pořád jde. Není tu bezpečno"
"Asi máš pravdu. Škoda, že i toto krásné místo bude zničeno"
Paorsin z propasti zakřičel o pomoc.
"Co to bylo?"
"JSEM TADY V PROPASTI!"
"Ozývá se to z té díry"
V otvoru se objevila šedá hlava raptoriána. Pak se otočil na někoho vedle sebe.
"Někdo tam je, vypadá zraněně"
"Můžeme mu nějak pomoct?"
"Podej mi tam tu dlouhou zelenou věc!"
Do díry se spustil dlouhý tlustý šlahoun. Zdál se být dostatečně pevný, aby Paorsina udržel.
"Dobře. Teď to přivaž tam k tomu hnědému, co trčí ze země"
Hlava raptoriána se chvíli dívala, jak někdo jiný něco provádí, a pak se znovu obrátila na Paorsina.
"Tohle by mělo pomoct. Zkus po tom vyšplhat"
Bylo to sice obtížné, ale nakonec byl Paorsin opět na povrchu. Viděl, že šlahoun je pevně přivázán k vyčnívajícímu kořenu.
Podíval se na své zachránce. Sahali mu akorát po pás. Vypadali stejně překvapeně jako on.
"Koukni se na něj. Úplný obr."
"Děkuji. Nevím, jak dlouho bych tam bez vás zůstal. Můžete mi dát něco k jídlu?"
"Zrovna jsme byli na lovu, ale to je pro naši smečku. Musíš jít s námi, tohle nám nikdo neuvěří! Třeba něco k jídlu zbude"
Paorsin se rozhodl je poslechnout. Kdyby se to nějak zvrtlo, tito prckové pro něj přece nepředstavovali nějaké velké nebezpečí.
Malí raptoriáni vyrazili a zdálo se, že míří ke zdroji otřesů země. A pak to Paorsin uviděl. Obrovský šedý kolos, který se pomalu sunul lesem. Takhle nějak si představoval Prastarého, o kterém slyšel vyprávět mnoho členů Smečky Hvozdu.
Za obrem šel celý dav podobných zakrslých raptoriánů.
"Hej! Dusvet a Nasdor se vracejí z lovu! Vypadá to, že mají něco velkého!"
Když přišel Paorsin dostatečně blízko, ucítili Prašní lovci jeho pach. Nebylo pochyb. Byl to raptorián, jako oni.



Dlouho jsem se nemohl rozhodnout, jak Paorsina z té díry dostat. Jiná možnost, kterou jsem zvažoval, byla, že celá podzemní chodba byla součástí větracího systému podzemního města, ve kterém předtím bydleli raptoriáni pod vládou Durena. Paorsin by se dostal až do města, a výtahem se dostal na povrch.

V příští části se Paorsin dostane dovnitř Betehu.


Katastrofa

27. října 2017 v 13:22 | raptor |  komiksy
Jak neshoda mezi raptorem vynálezcem a karmataurem ovlivnila dějiny?
Komiks najdete zde:
http://nd02.jxs.cz/905/578/6bc122940e_104610315_o2.png

Nápad na tento komiks už jsem dostal dost dávno, ale k nakreslení jsem se dostal až teď.
Taky jsem trochu experimentoval s různými fonty pro různé postavy.
Co si o tomto komiksu myslíte?

Od krve

25. října 2017 v 21:32 | raptor |  komiksy

Dva raptoři na Sorně si objasňují, proč jsou celí od krve.

pro zobrazení v plné velikosti klikněte na obrázek

Dinopark Vyškov 2017

26. srpna 2017 v 19:11 | raptor |  Dinoparky a další zajímavá místa

Toto video shrnuje mou dnešní návštěvu Dinoparku Vyškov. Většina videa je zaměřena na novinky.

Líbí se vám tento styl, nebo byste radši, aby články o dinoparcích vypadaly spíš jako předtím? (ukázkové články pojednávají o Dinoparku Liberec a o Dinoparku Vyškov v roce 2014)

Raptorián (9.)

9. srpna 2017 v 16:05 | raptor |  příběhy

Raptorián

Beteh na pochodu


Prašní lovci se od ostatních raptoriánů dost odlišovali, alespoň po fyzické stránce. Ostatní smečky měli mezi sebou také fyzické rozdíly, ale vždy se jednalo jen o drobné obměny, jako je zbarvení šupin, mírné rozdíly ve výšce průměrného jedince, výskyt pernatých chocholů na různých částech těla (krk, ocas a ruce byly nejčastější).
Prašní lovci byli výrazně menší než ostatní. Průměrnému členovi Smečky hvozdu by Prašný lovec sahal přibližně po pás. Taky byli hustě opeření po celém těle s výjimkou hlavy a končetin. Přední končetiny byly v momentě, kdy zrovna nebyly potřeba k manipulaci s věcmi, schované v mohutné pernaté pokrývce jasně oranžové barvy.
Na nohách neměli zabijácký dráp.
Nyní se celá smečka Prašných lovců nacházela na pochodu. Zastavovali se jenom v noci kvůli spánku. I samotný Prastarý jako kdyby každou noc usnul. Každé ráno však opět procitl, a znovu odešel. Ani tam to nebylo bezpečné.
Pláň, kterou zrovna kráčeli, byla naprosto pustá. Už několik dní neměli nic pořádného k snědku. Ale nezoufali. Zdálo se, že Prastarý o jejich potížích ví, a proto směřuje směrem k lesu. Během příštího dne by tam mohl být. V lese jistě bude potravy dostatek. Tato představa dosud udržovala po dlouhé dny Prašné lovce na nohou.
Rahonis také netrávil dny odpočinkem. Většinu svého času věnoval prozkoumávání Betehu. Občas se stávalo, že se mu vrátily útržky vzpomínek. Nevěděl, co tyto návraty způsobuje, a zatím si útržky nedokázal spojit do celku.
Zrovna se nacházel v oblasti, která zřejmě neměla být normálním obyvatelům přístupná. Jestli se zde ale vyskytovalo něco, co mu mělo ve vstupu zabránit, již to zde nebylo. Prošel dost nevzhledně vyhlížející chodbou. Ze zdí trčely kabely a nějaké trubice. Pak vstoupil do velké místnosti se stroji. Na zdi byl veliký nápis: "Sivekil: zdroj". Většina strojů působila dojmem nějaké složité pumpy. Tyto stroje byly napojeny na hlavní zařízení uprostřed místnosti. To se skládalo s ohrazeného dopravníhového pásu, který vedl do velkého kotlovitého přístroje, z kterého pak vedlo množství trubic, které se ohýbaly a pronikaly do stěn a podlahy. Najednou se rozevřela střecha, a dovnitř vletěl dron. Chvíli se vznášel nad dopravníkovým pásem, a pak rozevřel spodní část své konstrukce a na pás začaly padat nejrůznější předměty. Kosti, kameny, kusy dřeva, mršiny, hlína... Pás se dal do pohybu, a všechen jeho obsah byl dopraven do obřího kotlovitého zařízení. Zároveň se nastarovaly i ostatní stroje v místnosti. Po chvíli se trubice naplnili neurčitou hmotou. Byla tekutá, tmavě šedá, a silně se leskla.
Rahonisovi se opět vrátila vzpomínka. Tahle hmota byl onen na zdi zmiňovaný Sivekil. Veškeré suroviny v něj byly proměněny pro jejich snadný transport po celém Betehu. V cílové destinaci byl Sivekil opět proměněn v to, co bylo zrovna potřeba (jako třeba jídlo, které Rahonis obdržel o pár části předtím). Rahonis nebyl zasvěcen do toho, jak celý tento proces probíhal, nicméně si vybavoval, že v něm hrálo důležitou roli nějaké záření, a před tím, než mohlo být něco sestaveno, bylo potřeba ten předmět napřed oscanovat a výsledek uložit do databáze, na kterou byly napojeny všechny Sivekilové výrobní stanice.

Mezitím v Hvozdu

K Paorsinovi jakoby z dálky doléhaly hlasy.
"Hej! Našel jsem ho"
"Kde? Nic nevidím"
"Támhle!"
"Slušně potlučený!"
"Asi se zřítil ze stromu"
"Myslíš, že je ještě naživu?"
"To nemohl přežít. A i kdyby ano, z tama se nedostane. Je to moc hluboké. Neplítvejme municí. Buď je mrtvý, nebo brzo umře hlady nebo žízní"
Velké množství nohou zase odkráčelo. Paorsin čekal, až se ztratí z doslechu, a otevřel oči.
Kolem něj byla tma. Jen malý kousek země, na kterém zrovna ležel, byl osvětlen. Zem byla kamenitá, chladná, a velmi vlhká.
S velkou námahou se postavil. S překvapením zjistil, že zranění nejsou tak četná, jak se zdálo. Bylo zde několik povrchových ran od větví, kolem kterých padal. Trochu mu krvácela hlava, ale to mohlo být ještě od souboje s Arhoppem. Dále několik pohmožďěnin, ale žádná zlomenina.
Pohlédl nahoru, a spatřil otvor v kamenitém stropu, který byl očividně velmi tlustý. Prosvítalo sem jím denní světlo, a při troše snahy se v něm daly rozeznat větve stromů. Paorsinovi se všechno vrátilo: Obrnění raptoriáni, kteří zničili vesnici. Pronásledování. Pád.
Určitě se zřítil do nějaké průrvy v zemi.
Z místa, kde se nacházel, vedla tato jeskynní chodba jedním směrem. Za jeho zády byl totiž zával.
Pokoušel se otvorem vyšplhat, ale nešlo to.
Rozhodl se, že zatím nebude riskovat, a zůstane na osvětleném místě.
Stejně tady asi zůstane na hodně dlouho.

Kam dál

zajímavé stránky:



Fotografie zvířat a přírody - Naturfoto.cz