Duben 2014

Novoraptor

19. dubna 2014 v 9:32 | raptor |  moje tvorba
Takže, nedávno jsem se dozvěděl a mohl jsem si to ověřit, že GIMP je sice dobrý na úpravu fotografií, ale klasické kreslení je v něm takřka nemožné, pokud chcete dobrý výsledek. Proto jsem zkusil přejít na jiný program. Na zkoušku jsem zkusil něco namalovat, a napadl mne zrovna Novoraptor. Nebojte se, jsem stále naživu, novoraptoři jsou mírumilovní a nikdy by nikoho bezdůvodně nenapadli, ale zkrátka mne napadlo, že bych mohl Novoraptora nakreslit.
Toto je výsledek a jsem s ním celkem spokojený. To bych v GIMPu asi nedokázal.

Mimochodem, nejedná se o vedoucího výzkumu, protože, jak si jistě všimnete, kresba obsahuje i začátek těla.

Ta červenomodrá oblast na hlavě, to je peří.

Kdyby někoho zajímalo, jaký program jsem při vytváření této kresby použil, jedná se o program Krita.

Ilustrujte invazi

12. dubna 2014 v 14:00 | raptor |  Soutěže
Cílem této soutěže bude následující: nakreslit obrázek k libovolnému úryvku z jednoho z předchozích dvou článků.

Zkrátka si oba články pročtete, vyberete si úryvek, a nakreslíte k němu obrázek.

Obrázky posílejte na mail: kryptoraptor@seznam.cz a napište do něho také, k jakému úryvku se obrázek vztahuje.
Do komentářů opět napište mail, ze kterého mi to příjde.
Do komentářů napište kromě e-mailu také to, co chcete na diplom

Ukázka:

Následně celý svůj čas strávil tím, že konstruoval ohromné bojové vozidlo. Jeho hlavní zbraní nebyla palba, palebné zbraně na něm byly jenom tak pro jistotu, kdyby původní plány selhaly. Jeho hlavní zbraň byla velikost. Vozidlo jezdilo na ohromném pásu, který pokrýval celý jeho podvozek. Mělo převálcovat vše, co se mu připlete do cesty.

hlasovat o vítězi se bude jako obvykle anketou.

Invaze II. část

12. dubna 2014 v 13:53 | raptor |  příběhy
O chvíli později už jeli v osobním vozidle po pláních. Vůdce ornithopodů zanedlouho vedoucího, který řídil, upozornil, že jsou v jejich teritoriu. Zaparkovali transportér, vystoupili a vedoucí umístil na vozidlo orientační bod navigačního zařízení, aby ho později našli. Prozkoumávali teritorium, když narazili na podivné otisky v zemi - dvě rovnoběžné čáry, vyhloubené jakýmisi pásy. "Takové stopy zanechává pekelný dlouhokrk." řekl vůdce ornithopodů. Začali stopy sledovat. Po půl hodině dorazili na mýtinu. Všechny stromy v okolí byly ožehlé. Uprostřed stála nějaká obří bílá věž. Kolem ní stálo nehybně stádo pekelných dlouhokrků a dalších podivných zvířat. Alespoň tak se to zdálo ornithopodům. Najednou se v bílé věži otevřely dveře a vysunuly se schůdky. "Rychle, schovejte se za keře" zavelel Novoraptor. A všichni se schovali. Po schůdcích sestupoval podivný tvor. Smrděl jako didelphodon, ale byl lysý, chodil vzpřímeně a byl přibližně stejně velký jako Novoraptor. "Co se to děje?" Zeptal se ornithopod. "Hned vysvětlím. Na konci posledního velkého oběhu jsme dostali signál z vesmíru. Přijali jsme ho a ukázal se nám přesně takový tvor. Chvíli se na nás díval, a následně hovor ukončil. Přesně v tu dobu naši pozorovatelé vesmíru spatřili podivný objekt, který se k nám vesmírem pomalu blížil. To je ta bílá věž. Vypočítali jsme, že při jeho aktuální rychlosti by k nám měl dorazit v den, který byl přesně před sedmi oběhy. Pekelní dlouhokrci nejsou zvířata. Jsou to bojové stroje. Je jich tu moc. Kdyby s sebou vzali bojové stroje jenom pro jistotu, kdyby byli napadeni, vzali by jich méně. Pravděpodobně nás chtějí napadnout a náš svět dobýt. Ale vy se jich bát nemusíte. Na vás snad nezaútočí. Chtějí vyhladit jenom nás, inteligentní Novoraptory. Už musím jít." řekl Novoraptor a pomalu se odplazil do dostatečné vzdálenosti a pak již normálně šel. Následně celý svůj čas strávil tím, že konstruoval ohromné bojové vozidlo. Jeho hlavní zbraní nebyla palba, palebné zbraně na něm byly jenom tak pro jistotu, kdyby původní plány selhaly. Jeho hlavní zbraň byla velikost. Vozidlo jezdilo na ohromném pásu, který pokrýval celý jeho podvozek. Mělo převálcovat vše, co se mu připlete do cesty. O pár týdnů později se lidem, kteří zde před nějakou dobou přistáli a chtěli tuto planetu skutečně dobýt, podařilo naleznout raptoří město. To již byl Pásojezd, tak Novoraptoři říkali své zbrani, hotov. Lidé si už na Zemi všechno vytěžili a hledali další planety, které by mohli využít k těžbě. Signál k planetě poslali jenom jako test, jestli už je na ní nějaká civilizace a jestli se mají připravit na dobývání. Zpátky k příběhu. Spousta tanků (popisovaných ornithopody jako pekelní dlouhokrci) a podobných bojových vozidel se seskupila před Raptorií. Ohromný Pásojezd vjel mezi šiky nepřátel a rozdrtil vše přítomné.

V dalším článku nastartuji soutěž. Já vím, současně běží moc soutěží, ale většinu jsem již odsoudil k zániku, protože soutěžní příspěvky zatím zaslalo minimum zúčastněných.
Snad následující soutěž nestihne stejný konec.

Invaze

11. dubna 2014 v 10:12 | raptor |  příběhy
Malý ornithopod běžel. Musel běžet. Snažil se nemyslet na tu věc, která jela za ním. Zatím nevěděl, co to je, a ani to nechtěl zjistit. Byla to prostě "věc". Nevěděl, že ona věc ho vůbec nepronásleduje, ale prostě náhodou jede stejným směrem. Tu les skončil a ornithopod utekl stranou na pláně. Věc vyjela také z toho lesa, ale už nejela směrem k ornithopodovi. Ten si ji konečně pořádně prohlédl. Věc naprosto postrádala nohy. Byla poměrně hranatá a z prostředku zad jí trčel ohromný, zužující se krk, který nebyl zakončen hlavou. Ornithopod již viděl příliš. Odeběhl ke svému stádečku. "Už zase ten pekelný dlouhokrk. Už zase!" hulákal už z dálky. "Tohle něco znamená. Poslední dobou se tu pořád potuluje. Mám z toho zlý pocit. Určitě je nebezpečný. Musíme zjistit, co to je." navrhoval dále. "poměrně daleko odtud leží město Raptoria. V něm žijí Novoraptoři. Ti vědí snad všechno. Jestli máme najít odpověď, musíme za nimi", řekl svůj názor stádní stařešina.
O chvíli později se celé stádo ornithopodů dalo na cestu.
Cesta byla dlouhá, ale nikdo si neztěžoval. Rozřešení celé záhady bylo pro zvídavý ornithopodí mozek přednější než bolest nohou.
Po pár dnech dorazili k městu Novoraptorů. Nejednalo se o raptory, které známe z fosilních záznamů. Jednalo se o jejich vzdálené potomky, kteří chodili vzpřímeně a měli chápavou ruku. Jednalo se o dinosauří civilizaci. Malí Ornithopodi nebyli ve městě v nebezpečí. Konečně, Novoraptoři už dávno nelovili. Chovali na farmách sauropody, které následně poráželi a zpracovávali na potraviny.
Ornithopodi došli k nejbližšímu Novoraptorovi a zeptali se ho: "Zavedeš nás k vůdci? Potřebujeme znát odpověď na podivnou záhadu." Novoraptor jim odpověděl, že vůdce momentálně nemá čas, ale že je může zavést k vedoucímu výzkumu, který je ohledně řešení záhad údajně ještě kompetentnější než vůdce. Ornithopodi souhlasili, tak je zavedl do laboratoře. Na stole stála Novoraptoří hlava, přičemž její krk byl ponořen do boxu se skleněnými stěnami, který byl plný nějaké zelenkavé tekutiny. Z krku vedly dvě sady trubic, přičemž jedna vedla k nějakému postroji a druhá k hranatému přístroji posetému tlačítky a obrazovkami, které ukazovali aktuální úroveň nějaké záhadné hodnoty, evidentně nějaké tělesné funkce. Trubicemi proudily živiny a vzduch, který byl potřebný k mluvě.
Právě se oddávala spánku.
Najednou Novoraptoří hlava otevřela oči, pohlédla na příchozí a díky mechanizmu nacházejícímu se na okraji otvoru, kterým krk pronikal do boxu, se otočila směrem k nim. "Co chcete?" zeptal se vedoucí výzkumu, kterému ona hlava patřila, podrážděně, protože ho vytrhli ze spánku. Kdysi, při experimentu s nějakou trhavinou, mu byly rozdrceny takřka všechny kosti v těle. Naštěstí lebka a krční obratle zůstaly neporušeny, díky tomu byl zachráněn a nyní přežíval v této podobě. Mimochodem, nijak nebyl omezen v pohybu. Kdykoliv se mu zachtělo, mohl zavolat na vždy přítomného laboratorního asistenta. Ten pak odpojil sadu trubic vedoucích ke krabicovitému přístroji a celý box připojil na vršek postroje. Dále vedoucímu výzkumu nasadil speciální helmu, a ten mohl postroj ovládat s pomocí myšlenek a svobodně se s pomocí mechanického těla pohybovat. Zpátky k příběhu. "Co chcete?" Zeptal se vedoucí výzkumu podrážděně, protože ho vytrhli ze spánku. Vůdce Ornithopodů mu to vysvětlil. "Nemůžeme přijít na jednu záhadu. Jestli to nevíte vy, pak asi nikdo. Před sedmi oběhy světla začalo hořet nebe. Po chvíli se uhasilo, ale od té doby nám po teritoriu chodí pekelný dlouhokrk. Nemá nohy a hlavu, a krk mu roste z prostředku zad!
Potřebujeme vědět dvě věci: Co to je? A máme se ho bát?"

Novoraptor, snad ještě zvídavější než skupinka ornithopodů, najednou jakoby ožil. "Vigrune!" zahulákal na svého asistenta. Ten okamžitě přiběhl a naslouchal dalším rozkazům. "Odpojit stolní trubice a předělat mně do transportního módu!" Asistent poslechl, odpojil trubice vedoucí ke krabicovitému přístroji, upevnil hlavu vedoucího na mechanické tělo, dal na ni helmu a čekal na další rozkazy. "Aplikovat terénní povrch" řekl Vedoucí výzkumu a asistent za chvíli přiklusal s několika latexovými návleky, kterými mechanické tělo zahalil, a všechny je pospojoval dohromady, aby na tělo těsně přiléhaly. "Co je dnes za den?" Zeptal se vedoucí Vigruna. " Je prostřední oběh 45. sedmioběhu doby horka, odehrávající se ve Velkém oběhu 50 od založení města"(Je středa, 45. letní týden, je rok 50 p.m. - po městu) Odpověděl asistent Vigrun. "Jestli se naše propočty nemýlily, možná vím, o co se jedná. Jak daleko je vaše teritorium?" Zeptal se ornithopodů vedoucí výzkumu. "Hrozně daleko. Cesta sem nám trvala dva dny." zněla odpověď. "Nesmíme ztratit tolik času. Vigrune, připravit transportér." řekl Vedoucí výzkumu.

V jednom z příštích článků napíšu pokračování. To bude zároveň konec příběhu.
Následovat bude soutěž s tímto příběhem spjata.

Parasaurolophus v malování

10. dubna 2014 v 8:02 | raptor |  moje tvorba
obrázek najdete na této adrese

Mimochodem, teď potěším Haase, ano, už mám rozpracovaných pár námětů na příští příběh.

Novinka v Dinoparcích.

6. dubna 2014 v 18:55 | raptor |  Ostatní
Dnes tak trochu převezmu deinonychovskou roli prvního informátora o důležitých dinoparkovských novinkách.
Ve Vyškovském, Ostravském a Plzeňském dinoparku postavili novou atrakci. Přes úvodní fotku je nápis: Novinka 2014 - DinoAquarium s panoramatických filmem Kronosaurus.
Mně tato novinka totálně nadchla. Pravděpodobně je to nápad, který byl zatím realisován, pokud vím, pouze v Polsku, a to na dvou místech.
Píši pravděpodobně, protože jsem ani v jednom z výše zmiňovaných dinoparků v tomto roce ještě nebyl, a tak nevím, o co se jedná. Předpokládám však, že se to podobá atrakci popsané deinonychem v tomto článku:

Po návštěvě některého z těchto dinoparků podám bližší informace, pokud to někdo nestihne dříve. Typuji, že se deinonych nenechá tímto článkem zostudit a sežene skutečná fakta ještě přede mnou.


Narazíme na podobný výjev i v českých dinoparcích? Nestačí, než doufat.

Aktualizace:
DinoAquarium je v podstatě pozměněné 3D kino. Pravděpodobně bude panoramatický film promítán pouze letos. Škoda, očekával jsem, že to bude nová stavba, která už zůstane nastálo.
Podle dalších informací dostupných na netu usuzuji, že se to bude od polských verzí lišit následujícím: příběhem.

Oficiální informace:


Dinosauři v Blenderu

5. dubna 2014 v 11:52 | raptor |  moje tvorba
Vytvořil jsem dva podle mne povedené modely dinosaurů v blenderu. Jeden zachycuje T.Rexe a druhý Triceratopse.
T.Rexe jsem dělal podle jednoho návodu, Triceratopse jsem však už vyrobil naprosto samostatně.

Takže, obrázky těchto dvou modelů

V případě, že jsou obrázky ořezané okrajem blogu, najdete je na těchto adresách

zajímavé stránky:



Fotografie zvířat a přírody - Naturfoto.cz